Minilift, SMAS lift nebo Deep Plane Facelift? Jaká metoda liftingu obličeje je ta pravá?

Autor: MUDr. Radek Lhotský  

Často se setkávám s žádostí klientů, kteří touží po omlazení obličeje, o méně invazivní výkon, tedy něco, co se obecně nazývá minilift. Důvody chápu, nikdo nechce do sebe nechat moc řezat. Nicméně každý by chtěl efekt, který bude znatelný a který nějakou dobu vydrží, když už do operace investuje čas, bolest a peníze. Jaká technika faceliftu je tedy nejlepší?

Existují četné metody faceliftingu, jak již je zmiňováno na mém webu. Jak si vybrat?
Informace o operacích se dozvídáme na internetu, od svého okolí, a nakonec od vybraného plastického chirurga. Je to těžké, informace si protiřečí a rozhodování je obtížné.

Pro obecnou úvahu je třeba se zamyslet nad anatomií obličeje a nad tím, jak mechanicky fungují lidské tkáně.

Anatomie obličeje

Obličej i krk je tvořen z 5 vrstev. Tyto zahrnují kůži, podkožní tuk, vrstvu SMAS (podkožní svalově-fasciální systém), fixační vazy a anatomicky definované prostory. Poslední vrstvu tvoří kosti a svaly.

Pro faceliftovou operativu nás zajímají první tři, resp. čtyři vrstvy.

Minilift s limitujícími výsledky

Nejjednodušší variantou je operace, která se provádí primárně těsně pod kůží v podkožní vrstvě tuku (vrstva 2). To znamená, že při liftingovém manévru chirurg preparuje v podkoží a zvedá kůži dostatečně daleko do tváře. Kůži potom natáhne, část odstraní a přišije kolem uší. Kůže má však jednu nepříjemnou vlastnost. Tah za kůži povoluje již cca po 20 minutách tím, jak se kůže začíná natahovat, až dokud tah nepovolí. Kůže je jak žvýkačka, podlehne tahu a nic neudrží. Využívá se toho například při expanzi kožního krytu pro řešení velkých vrozených znamének na obličeji anebo k řešení kožních defektů, kdy se expanzí kůže z okolí daří sousední defekt zakrýt.
Při faceliftingu tímto tahem kůže nejsou ovlivněny hlubší struktury, které naopak tlačí kůži zpět a urychlují její uvolnění. Současně vzniká při operaci a po operaci otok, který po pár týdnech mizí, a tak původně vypnutá kůže obnovuje svůj původní stav. Na tomto principu funguje většina miniliftových operací. Dalším problémem, který se může objevit, je to, že tah kůže působí na jizvu kolem boltců a na ušní lalůček. Jizva pak může migrovat, špatně se hojit a lalůček tímto tahem může zaujmout tzv. „pixie ear deformitu“, tedy bude vytažený směrem, jakým působil tah, tedy dopředu a dolů. Toto není moc hezké.

SMAS facelift a jeho varianty

Mírně pokročilou technikou je, pokud po zvednutí kůže provedeme manipulaci s vrstvou SMAS (vrstva 3). Tím určitým způsobem ulevujeme tlaku hlubších struktur na kůži, protože se touto manipulací povolené hlubší tkáně pozvednou, nicméně nemusí to být na dlouho. Tlak a tah za kůži u takového liftu je menší, ale po opadnutí otoku se vrací do velmi podobného stavu jako před operací. Zase zde hraje velkou roli otok. Variant je více, nejjednodušší je plikace SMAS, tedy prošití vrstvy SMAS stehem, a tím jeho nahrnutí do vyšší pozice s tím, že doufáme, že se nahrnutý SMAS projizví a bude držet.
Další variantou je pak resekce SMAS, tedy odstranění části této vrstvy. Zbylé okraje se sešijí k sobě.
Poslední verzí je pak SMAS lalok, tedy další vytvoření laloku z vrstvy SMAS a její posun s nebo bez uvolnění fixačních vazů pod ním (ve vrstvě 4). Vše se děje tedy na úrovni vrstvy 2 a 3, pouze u SMAS laloku pracujeme ve vrstvě 4.
Problémy, které u všech SMAS technik vznikají, tkví hlavně v tom, že se vždy provádí separace (říkáme jí delaminace) ve vrstvě 2, tedy pod kůží s riziky, které s tím souvisejí:

• narušení výživy kůže daleko do tváře
• riziko krvácení
• větší otok
• větší či menší tah za kůži kolem uší.

Pokročilý Deep Plane facelift

Nejpokročilejší technikou, kterou lze provést, je Deep Plane facelift. Hlavním principem a cílem této techniky je ve skutečnosti co nejmenší trauma tkání, ale s dosažením co největšího posunu těchto tkání. Děje se tak v tzv. hluboké vrstvě (odtud „deep plane“).

Co je Deep Plane facelift?

Hluboká vrstva (deep plane) se nachází v úrovni 4, tedy pod vrstvou SMAS. Tato úroveň zahrnuje anatomicky definované prostory a fixační vazy. V této úrovni se nenachází téměř žádné cévy a jde o přirozeně posunlivou vrstvu. Z chirurgického hlediska se jedná o velmi zajímavou úroveň, kde je možné tkáně snadno separovat a po povolení fixačních bodů (které jsou velmi pevné) lze vrstvy v této úrovni snadno posouvat. U deep plane nedochází k téměř žádné separaci (delaminaci) v podkoží a vyhneme se tedy nejen traumatu, ale i riziku krvácení pod kůži, jelikož zde přítomné cévy necháváme v klidu mimo oblast chirurgického zákroku.

Představit si tuto operaci můžeme na modelu ustlané postele. Kůže s podkožím a vrstvou SMAS je povlečená peřina. Pokud budeme chtít postel pěkně ustlat a vyhladit, nebudeme rozebírat peřinu na jednotlivé části, ale celou peřinu natáhneme a ona se rozprostře po posteli do hladka. Postel je v tomto případě vrstva 5 a prostor mezi peřinou a postelí je číslo 4. Takto funguje deep plane.
Peřinu prostě nechceme rozebírat na jednotlivé vrstvy, protože to přináší práci navíc a problémy. Stačí ji jen dobře rozprostřít po posteli a je problém vyřešen.
Důležitou roli v celém procesu faceliftingu hrají fixační body, fixační vazy. Tyto si lze představit jako místa, kde je peřina k posteli nějakým způsobem přichycená, řekněme mezi matracemi. Tato místa musíme uvolnit, aby se mohla vyhladit. Při deep plane technice jsou těmito místy fixační vazy. Pokud se tyto vazy zcela uvolní, posun celé tváře jde pak snadno, bez nějakého napětí, a to je to, co potřebujeme. Napětí bez uvolnění vazů kdekoliv na tváři totiž vede k časnému návratu tkání do původní polohy, k bolesti a k problematickému hojení okrajů rány a jizev.

U deep plane současně zcela vynecháváme přirozené spojení vrstvy 1, 2 a 3, tedy spojení kůže s podkožím a vrstvou SMAS, a tím předcházíme riziku krvácení, komplikovaného hojení a narušení výživy kůže s rizikem jejího odumření.

Z výše uvedeného vyplývá, že technika deep plane facelift není svým rozsahem, co se týče chirurgického traumatu, až tak rozsáhlá operace – preparace ve vrstvě 4 je přirozeným prostorem, kde se vrstvy separují, vrstva neobsahuje cévy.
Není tedy třeba se komplexního Deep Plane faceliftu bát a vyhledávat „operace menšího rozsahu“ označované jako minilift. Naopak, jedná se o anatomicky správný typ liftingu pokleslých tkání, s menším rizikem komplikací, ale s velkým a trvanlivým výsledkem. Budeme mu říkat deep plane minilift? Možná. Nepovažuju názvy operací až za tak zásadní, spíše jde o to, co s tkáněmi chirurg provádí, než jak se to jmenuje a zejména jakého výsledku je schopný dosáhnout s patřičnou trvanlivostí.

Máte-li k postupům a metodám faceliftu další dotazy, domluvte si konzultaci. Rád Vám vše vysvětlím.

Video: Deep Plane – SMAS – Minilift: ne každá metoda faceliftu přináší skvělé výsledky

Dr. Mike Nayak, světově uznávaný odborník na plastickou chirurgii obličeje vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými metodami faceliftingu